Dějiny a teorie fotografie 1

Zobrazit rozvrh

Garant předmětu

Tomáš DVOŘÁK

Jméno vyučujícího (jména vyučujících)

Tomáš DVOŘÁK, Michal ŠIMŮNEK

Obsah

Dějiny a teorie fotografie 1

zimní semestr 2023

18.10.

Úvod: teorie a dějiny fotografie (Tomáš Dvořák)

Přehled struktury kurzu, požadavků na ukončení a studijních materiálů;

úvod k povinné literatuře příští přednášky. Oborové knihovny a elektronické zdroje, metody rešerše a techniky psaní odborných textů.

Zrod technických obrazů (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vizuální kultuře konce 18. a počátku 19. století s důrazem na mechanické a technické formy zobrazení (camera obscura, camera lucida, laterna magica, Lichtenbergovy a Chladniho obrazce, panoramata a dioramata, optické hračky, přístroje mechanického zápisu, tisk a litografie). Věnuje se různým přístupům k problému historizace vnímání a jeho vztahu k vývoji vizuálních technik a artefaktů, zejména pak metodě archeologie médií.

Jonathan CRARY, „Modernizace vidění.“ Teorie vědy, roč. 26, 2004, č. 2, s. 25–39.

25.10.

Fotografie a intermedialita (Tomáš Dvořák)

Přednáška situuje rané fotografické techniky do intermediálního kontextu devatenáctého století a věnuje se pozici fotografie v debatách o starých a nových médiích.

Geoffrey BATCHEN, „Zviditelnění elektřiny.“ in: T. Dvořák (ed.), Kapitoly z dějin a teorie médií. Praha: AVU 2010, s. 215–232.

1.11.

Daguerre, Talbot, Archer (Tomáš Dvořák)

Přednáška se věnuje nejvýznamnějším fotografickým technikám 19. století a tisku fotografických obrazů.

William Henry Fox Talbot, Pencil of Nature

8.11.

Fotografické reprodukce uměleckých děl (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována vývoji fotografických reprodukčních procesů (fotogravura a fotolitografie) v 19. století s důrazem na problém reprodukce uměleckých děl a jeho důsledky pro expertní i laické vnímání (tradice) výtvarných umění a chápání rozdílu mezi malířstvím a fotografií.

Walter BENJAMIN, „Umělecké dílo v době své technické reprodukovatelnosti.“ Dílo a jeho zdroj, Praha: ODEON 1979, s. 17–47.

15.11.

Technické obrazy v sociálních vědách (Michal Šimůnek)

Řada autorů uvažujících o vztahu sociálních věd a technických obrazů poukazuje na skutečnost, že technické obrazy (zejména fotografie a později film) a sociální vědy (zejména sociologie a antropologie) se zrodily v kontextu stejných historických podmínek. Příchod fotografie, stejně tak jako sociálních věd, lze tudíž v mnoha ohledech vnímat jako reakci na nejistoty, rizika a touhy, jež se objevily v období rané modernity. Přednáška vychází z analýzy tohoto historického momentu a dále představuje souvislosti mezi proměnami myšlení o fotografii a paradigmatickými posuny v sociálních vědách. Vztah fotografie a sociálních věd tak postupně nahlédneme z perspektivy pozitivismu a kolonialismu; vizuálního, senzorického, reflexivního, postmoderního, dialogického a digitálního obratu a z perspektivy post-pozitivismu a post-kolonialismu. Současně s tímto si ukážeme, jaké odlišné role hraje fotografie v sociálních vědách, pro které může být předmětem badatelského zájmu, zároveň však nástrojem sběru dat a nástrojem reprezentace a šíření poznání. Reflexe vztahu fotografie a sociálních věd bude přitom zaměřena nejen na to, jak technické obrazy ovlivňují sociální vědy, ale rovněž na to, jak sociální vědy (teorie, koncepty, metody a vědění o společnosti) mohou být prospěšné pro fotografickou praxi.

Howard S. Becker, „Vizuální sociologie, dokumentární fotografie a novinářská fotografie.“ in: Vizuální antropologie: klíčové studie a texty, Plzeň: ZČU 2015.

22.11.

Fotografie jako (vědecká) vizualizace (Tomáš Dvořák)

Přednáška se soustředí na epistemologické aspekty fotografie: analyzuje vztah technických přístrojů, automatizace a vědění a představuje využití fotografie ve vědeckých výzkumech 19. století (astronomie, fyzika, fyziologie, psychiatrie, statistika) s důrazem na grafickou a fotografickou metodu E.-J. Mareye a proměny chápání objektivity v 19. a 20. století.

Joel SNYDER, “Visualization and Visibility.” in: Caroline A. Jones, Peter Galison (eds.), Picturing Science, Producing Art. London: Routledge 2013, pp. 379-397.

29.11.

Technologická a sémiotická specifičnost fotografie (Michal Šimůnek)

Specifičnost fotografie je zpravidla vnímána ve třech vzájemně propojených rovinách: v technologické rovině, kdy je často považována za automatickou, mechanickou reprodukci zobrazené reality; v sémiologické rovině, kdy je vyzdvihována její indexická povaha; v epistemologické rovině, kdy je poukazováno na její schopnost dostát konvencionalizovaným představám o tom, co je to realistické a objektivní zobrazení. Přednáška představuje vývoj myšlení o těchto „povahových“ rysech fotografie, přičemž dospívá k typologii tří možných teoretických postojů ke specifičnosti fotografie: 1) fotografie má vlastní specifickou povahu či identitu, jedná se o autonomní, univerzálně srozumitelné médium; 2) fotografie nemá vlastní identitu, nýbrž její význam i povaha jsou veskrze závislé na diskurzech, kontextech a paratextech, které ji obklopují; 3) fotografie je nejisté a ambivalentní médium, kterému je nutno připsat určité specifické rysy a zároveň připustit její hlubokou zakotvenost v kontextech, v nichž se nachází.

George BAKER. “Photography's Expanded Field.” October, 2005. Vol. 114, p. 120–140.

6.12.

Fotografický portrét a problém moderní individuality (Tomáš Dvořák)

Přednáška je věnována fotografickému portrétu 19. a počátku 20. století s důrazem na Nadara, Daumiera, Galtona a Sandera; sleduje proměny a vzájemné vztahy portrétního žánru v malířství, kresbě a grafice, včetně tradice siluet či karikatur. Vysvětluje genezi koncepcí fotografického portrétu ve vztahu k tradicím fyziognomie, kriminalistickým metodám identifikace či snaze o definování a zachycení sociálního typu a sleduje tak vzájemnou podmíněnost fotografických konvencí zobrazování lidské individuality a dobového (filosofického, sociologického i byrokratického) chápání subjektu.

John STAUFFER et al., Picturing Frederick Douglass. An Illustrated Biography of the Nineteenth Century’s Most Photographed American, New York – London: W. W. Norton & Co. 2015, pp. 8–55.

13.12.

Aparáty bez spouště (Michal Šimůnek)

Přednáška se věnuje proměnám sociotechnických podmínek vernakulární (zejména rodinné a domácí) fotografie, jež jsou důsledkem „nových“ technologií konstruovaných se záměrem nahradit lidského operátora „ne-lidskými“ senzory, algoritmy a umělou inteligencí. V této souvislosti přednáška sleduje vybrané historické tendence v koncepci a konstrukci fotografické spouště a k nim analogické proměny fotografického gesta. Soustředí se přitom zejména na kamery, které z fotografického procesu odstraňují akt stisku spouště a místo něj nabízí sadu „nastav a zapomeň“ operací. Cílem přednášky je tak na vybraných příkladech z rozrůstající se rodiny aparátů bez spouště (např. foto pasti, autonomní a senzory ovládané sebe-sledovací kamery, Nikon Heartography, aparát Ka-Mu-Ra, Google Clips kamera a smart home bezpečností kamerové systémy) uvažovat o soudobých proměnách fotografie, a to v perspektivě napětí mezi autonomií aparátu a fotografického procesu na straně jedné a snahou fotografujících podřídit aparáty a procesy svému záměru na straně druhé.

Rachel PLOTNICK. Power Button: A History of Pleasure, Panic, and the Politics of Pushing. Cambridge, MA – London: The MIT Press, 2018. Chapter 5: We Do the Rest.

20.12.

Workshop knihovny

Konzultace témat seminárních prací (Tomáš Dvořák)

Výsledky učení

Student získá znalosti z dějin fotografie, umění a vizuální kultury 19. století, naučí se pracovat s odbornou literaturou, provádět rešerše, analyzovat fotografické obrazy a prezentovat své znalosti formou kritické eseje.

Předmět uvádí do dějin a teorie fotografie, umění a vizuální kultury, učí základním výzkumným metodám a technikám kritického psaní. Věnuje se primárně následujícím tematickým oblastem: zrod technických obrazů; fotografický portrét a problém moderní individuality; realismus 19. století; fotografie a intermadialita; technologická a sémiotická specifičnost fotografie; reprodukce umění; piktorialismus; fotografie v přírodních a sociálních vědách; kreativní zneužití technologií a hra proti aparátům; bezkamerová fotografie.

Předpoklady a další požadavky

-

Literatura

https://drive.google.com/drive/folders/0B36pcjuZK5yyUW1rVWNzMXRBclU?resourcekey=0-gytR3fQe2cdmu6aSrEpGiA&usp=sharing

Hodnoticí metody a kritéria

Předmět je zakončen klasifikovanou zkouškou. Podmínkou absolvování kurzu je jednak splnění docházky (tolerovány jsou maximálně 2 absence za semestr), jednak odevzdání dvou psaných výstupů:

1. referát v rozsahu 1-2 normostrany popisuje a interpretuje vybranou fotografii 19. století, odeslat do 20.11.2023 ve formátu PDF na tomdvorak@famu.cz
2. semestrální práce v rozsahu 5-10 normostran na předem domluvené téma, odeslat do 8.1.2024 ve formátu PDF na tomdvorak@famu.cz

Bez potvrzujícího emailu o přijetí považujte práce za neodevzdané.

Zkouška má formu rozpravy nad oběma texty.

Poznámka

-

Rozvrh na zimní semestr 2023/2024:

• Týdenní přehled
• Seznam

Rozvrh na letní semestr 2023/2024:

Rozvrh zatím není připraven

Předmět je součástí následujících studijních plánů

• Univerzita třetího věku (volitelný předmět)